NARODIL SE MIKULÁŠ

Narození potomka je velká událost a když se narodí první dítko, o to větší událost a radost to je.

Pro mě tato událost znamenala příležitost pohrát si s papírem. Tentokrát to byl dárek pro prvotatínka, technicky založeného z leteckého oboru.

Nezůstalo jen u přání. Celá sada obsahovala přání k narození miminka, desky velikosti A5 s vloženou "rizikovou analýzou" (pochopí jen zasvěcení) a v knihkupectví jsem objevila úžasnou publikaci Mimino-návod k obsluze (vřele doporučuji pořídit všem technicky založeným tatínkům, určitě si ji přečtou všichni). To vše jsem vložila do krabičky s acetátovým víkem a aby se krabička sama neotevřela, přepásala jsem ji ozdobeným páskem.

Základem celé sady byl kraftový papír a scrapbookové papíry polské značky Laserowe love, sada Vintage Baby Boy. 

  

ONA, CO MILUJE LETADLA

S výzvami jsem na tom bídně, většinou nevěřím tomu, že splním co se očekává. Jedna pro mého tvořivého ducha přišla.  

V srpnu 2019 mě oslovila jistá milá dáma tímto emailem, 

" .... měla bych zájem o vyhotovení speciální krabičky na oslavu mých padesátých narozenin, které se tedy budou konat až příští rok v létě. Ale já razím heslo "Není čas ztrácet čas". Jelikož chci své narozeniny pojmout zcela netradičně a to bez hmotných darů, chtěla bych tento box využít na dary finanční a na přáníčka. Jelikož jsem "cvok" do letadel a létání a se vším tím spojené, bylo by prima, kdyby se všechno na krabičce i třeba v krabičce týkalo této vášně!" 

Po několika dalších emailech a telefonech jsme se domluvili.

Bylo to zvláštní přání. To, že udělám krabici s otvorem ve víku jsem věděla hned, ale ta letadla mi nedala spát. Ještě, že jsem měla tak dlouhou dobu na rozmyšlenou. 😃 Nakonec z toho vyšla nejlépe runway 50, vrtule, palubní přístrojový panel a letadla. 

Než jsem se pustila do samotného tvoření objevil se na scrapovém trhu pěkný papír letní oblohy, šablona s letadýlky a vytiskla jsem si obrázek vrtule a letadla. 

Slepila jsem krabici cca 25x25x25 cm a víko s otvorem. Pak polepila a přidala to co jsem si připravila svázala stuhou a krabice pro leteckou nadšenkyni byla na světě.

Jo, a vrtule se točí!!!!! 😊😊😊😊

KOREK V AKCI

 Již v několika projektech jsem použila korkový papír a zjistila jsem, že je to úžasný materiál. Už je to nějakou dobu co jsem si koupila korkovou látku. Je také úžasná. Použila jsem ji  na výrobu diářů na rok 2020. Jeden pro sestru, jeden pro kolegyni a jeden jsem si nechala pro sebe. Byli to spíše první pokusy, ale nakonec slouží svému účelu a korková látka se osvědčila. Vypadá to, že bude v hlavní roli i pro diáře na rok 2021. Všechny jsou kombinované s kraft papírem. Všechny mají vnitřní blok šitý, pouze v upevnění do desek se liší. Prostě jsem zkoušela různé vazby jako naprostý laik. 

Myslím, že nedopadly nejhůř.

PRVNÍ - velikost A6

POŠTOVNÍ OBÁLKA

Zákaznice mi přinesla dvě poštovní obálky do nichž přijde vložit dárkový poukaz, jestli bych jí je nemohla ozdobit. Zpočátku jsem byla přesvědčená o tom, že musím vyrobit obálku svou "scrapovou", že přeci nebudu zdobit obálku poštovní. Jelikož jsem měla rozpracované Rozlučkové album, jehož dodělání spěchalo, obálky jsem odložila na později. No a později jsem si uvědomila, že nemusím vymýšlet svou obálku a tak jsem ozdobila obálku poštovní. :) Dárek od vnoučat-sourozenců pro babičku. 

  

Krásný zbytek prázdnin.

BLOG HOP TROCHU JINAK

Tak jsem tu s Blog hopem trochu jinak. Oč vlastně jde? Před časem mě oslovila blízká kreativní duše z papírového světa  Lea, zda se nechci zúčastnit mezinárodního BLOG HOPU.  Souhlasila jsem. Jedná se o takové vzájemné představování tvořivých osůbek ze scrapbookového světa, prostřednictvím odpovědí na 6 otázek, které započala Jessy Christopher. 

 1.Na čem právě pracuji?

Poslední dobou toho moc nestíhám. Mé scrapování se omezilo na projekty na objednávku jako jsou přáníčka a gratulace, krabičky, poukazy, dárkové obálky a sem tam nějaký album jako dárek. Mám spoustu restů, PL počínaje (ani vám nebudu říkat, který týden mám poslední) a zpracováním rodinných fotografií do 30tkového alba konče. Úplně poslední projekt, který jsem dokončila před týdnem a dokonce byl pro rodinu je album z loňské dovolené v Chorvatsku. Kéž bych měla už i letošní. Takže teď je to mé miminko, se kterým se mazlím než ho nahradí něco novějšího. 

Tady malá ochutnávka.

2. Jak dlouho mi trvá vytvořit projekt?

Dloooooouho! Spíš než tvorba samotná mi dlouho trvá něž se v mé hlavě nějaký ten projekt zrodí. Jak já někdy nemám ten svůj mozek ráda. :) Asi to bude tím, že mám zatím pracovnu v suterénu našeho domu, tudíž se ta můza strašně nadře než se procpe přes ty dva betonové stropy. V podkroví, kam hodlám pracovnu snad brzy přestěhovat se mi ty nápady rojí nějak snadněji, pokud je nezapomenu než dojdu do sklepa :)  No uvidíme. Když už vím co chci dělat tak už to pak jde docela rychle.

Trošku starší fotka, dnes už se tam nějak nemohu vejít :))

3.Moje nejoblíbenější pomůcky?

Vlastně všechno. Všechna ta udělátka, která mi zpříjemňují tvoření. Od kvalitních nůžek(používám TH), přes dobrou řezačku, lepidlo nebo oboustrannou pásku, ........... až po celofánové sáčky, které dodají vyrobenému přání krásnou tečku. A konkrétně: miluji kraftové základy přání i papíry, vyřezávací šablony, kterých mám už požehnanou sbírku a pořád nějaké přibývají (ne, že bych je už všechny použila, ale co kdyby náhodou), papíry spíše pastelových a přírodních barev, výřezy od Wycinanky a poslední dobou jsem si oblíbila šicí stroj. 

Některá má přání.

  

4. Jak vypadá můj kreativní proces?

Mám pocit, že to ani žádný proces není nebo je, ale rozhodně ne kteativní. Vytahám všechno co mě napadne, někdy i to co mě nenapadne, ale spíš připlete do cesty, a když už se pod vrstvami materiálu začínám ztrácet, příjde na řadu vylučovací metoda a nějak to dopadne. Rozhodně nepustím do světa něco s čím nejsem spokojená hlavně já a potom se modlím, aby se to líbilo i obdarovanému nebo zákazníkovi.

5. Jak a čím se inspiruji?

Hlavně na internetu, na stránkách výrobců materiálu, na zahraničních i tuzemských blozích a Pinterestu. Někdy se nechám inspirovat materiálem, barvami a věcmi kolem sebe. Stránky dělám spíše podle sketche. 

6. Jaký je můj osobitý styl?

Na tuto otázku nedokážu odpovědět. To by museli říci jiní. Já osobně si myslím, že žádný styl nemám. Dělám co mě zrovna napadne a žádná pravidla v tom nejsou. Od každého trošku a hlavně mi to všechno dohromady musí tak nějak ladit a musí se mi to líbit.

Doufám, že jsem vás moc nenudila a děkuji, pokud jste dočetli až sem. Jsem vám za to vděčná.

Další mnou nominovanou scrapařkou v Blog hopu, na jejíž odpovědi na otázky se můžete těšit příští pondělí, je Šárka. Báječná, která nepokazí žádnou legraci a ve svém scrapbookovém světě moc šikovná, pečlivá a profesionální. Máte se na co těšit.

KARNEVAL

Dlouho jsem tu nebyla. Ne, že bych nic netvořila, ale nějak mi nezbýval čas na vkládání nových příspěvků. Budu se snažit to napravit,

Jedním z mých tvořivých projektů nedávné doby byl nový obal na karnevalovou kroniku. Před šesti lety jsme započali tradici jarního karnevalu u nás na vsi. :) Každý ročník se snažím zachovat ve fotografiích, které jsou k nahlédnutí pro zájemce kdykoli během roku a potom na dalším ročníku karnevalu. Původní obal již nevyhovoval. Bylo nutné zhotovit nový. Volba padla na obyčejný šanon z papírnictví šíře 5 cm.

 Nutně potřeboval nový kabátek a takto to dopadlo.

Nakonec přišel na řadu ještě obal jako se používají na učebnice. Musela jsem slepit dva dohromady, ale svůj účel ochrany splnil na 100% .

Děkuji za nakouknutí. 

MOJE PRVNÍ ATC

Již je to nějakou dobu co mě oslovila scrapžena Denisa, jestli bych si s ní nevyměnila ATC kartičku. Bylo to pro mě nečekané překvapení a zároveň čest a výzva, neboť jsem do té doby byla tvořením ATC kartiček nepolíbená. Téma jsme, vzhledem k mému začátečnictví, nechaly raději volné.

Za nějakou dobu mi domů přišla obálka a v ní tato krásná ATC kartička.

Deniso moc díky za krásnou kartičku i za možnost výměny!!!

A zde je moje prvotina.

 Tvoření ATC se mi líbilo. Je to rozhodně něco jiné, když se mám vypořádat s tak malým prostorem.

Děkuji za nakouknutí a zase někdy příště.

ZLATÉ RUČIČKY

To, že ženy ze scrap světa jsou co se papíru týká mooooooc šikovné se všeobecně ví, ale spousta těchto žen je kreativně zdatných i v jiných oblastech tvoření. Jsem moc ráda, že mohu být malou součástí této komunity a že jsem měla to štěstí potkat některé tyto ženy osobně.  

Krátce před vánoci mi přišel balíček z Frýdlantu. Nejdříve jsem se k němu nehlásila protože mi jméno adresáta nebylo vůbec povědomé, tak jsem si myslela, že si něco objednala dcera, která se jmenuje stejně jako já. Chvíli (několik hodin) mi trvalo, než mi to docvaklo. Z Frýdlantu jsou přeci holky ze srazu v Liberci, Jarča s Ivanou. Balíček jsem tedy rozbalila a v úžasu jsem si prohlížela jeho obsah.

Tady je. Nádherné ručně šité ozdoby z filcu. 

No nejsou to holky šikovný.

Ženy ještě jednou moc, moc děkuji a přeji v novém roce hodně kreativních nápadů, spoustu času na tvoření a hodně korunek na nákup materiálu. :)

DÁRKOVÝ POUKAZ

Vánoční dárky jsou rozbaleny, tak sem můžu přidat další příspěvek. Tentokrát jsem vyráběla dárkový poukaz pod stromeček pro maminku kamarádky mé dcery. Jelikož je to šikovná švadlenka chtěla darovat mamince poukaz na ušití halenky. 

Zvolila jsem formu 3D přání a využila razítka s motivy šití.

  

Děkuji za nakouknutí.

HURÁ NA HORY aneb Silhouette v akci

Již několik let vlastním řezací plotr Silhouete, nikoli Cameo nebo Portrait, ale ještě starší typ SD. Když mi  tenkrát přišel, měla jsem z něho velikou radost. Koupila jsem ho přes internetový obchod v USA - tenkrát v akci, takže celkem za slušnou cenu. Co se používání tohoto přístroje týká, jsem ale stále začátečník. Nejvíce ho používá moje dcera s přítelem k řezání samolepek na kamion :). Já jsem ho pro své scrap projekty ještě nevyužila - je to ostuda. I tak jsem ráda, že ho mám a doufám, že až budu mít novou pracovnu tak se najde místo i pro něho.

A teď k věci. Každoročně mužská část z okruhu našich přátel, včetně mého manžela, který letos bohužel nejel, jezdí před vánoci na alpské lyžování. V hlavě jednoho ze zúčastněných se zrodil nápad zda bych jim nenamalovala nějaká společná lyžařská trička. 

Malovat barvami na textil se mi nechtělo a vzpomněla jsem si na Silhouette. Na internetu jsem nastudovala návod jak řezat a zažehlovat folie na textil, objednala trička a folie, našla příhodný obrázek a napsala text, vyřízla, nažehlila a trika byla na světě. 

Trvalo to pár hodin, chvíli jsem se u toho i zapotila, když mi folie při žehlení místo na triku zůstávala na přenosové folii, ale dopadlo to. Chce to jenom vychytat - až budu dělat devadesáté deváté :)) tak už to bude dobrý. Měla jsem dva druhy folie - šedou smooth a oranžovou flocked. Výsledek mě mile překvapil, výsledný efekt vypadá velice profesionálně. Byla jsem nadšená nejenom já, ale i noví majitelé triček.

Focení byl problém, barvy vypadaly pokaždé jinak. Trika jsou zn. Lambeste odstín Navy - tmavě modrá.

Velký motiv je na zádech.

Tady ještě dodělávka lyžaře na přední stranu. 

Ještě zabalit a podělit. Jarčo díky za obálky - suprově se hodily.:))

Díky za návštěvu.

VÁNOCE 2013 - podruhé

MODRÁ JE DOBRÁ. Jelikož mi zbyl ještě nějaký modrý papír z minulého tvoření vánočních přání a chtěla jsem ho zužitkovat (nač zbytečně plnit krabici se zbytečkama, beztak jich mám až až)  udělala jsem ještě další dvě. Zkusila jsem na BS embosovat i obálku a moc se mi to líbí. 

Také začínám přemýšlet o drobných pozornostech pro mé známé a přátelé, se kterými si dárky sice nedáváme, ale prostě jen tak. Hledala jsem na internetu inspiraci a narazila na blog The Kraft Journal a tam na návod na výrobu  obálky na čajové sáčky. Moc se mi líbila jako drobná pozornost. Čajem nikoho neurazíte a pokud to i  dobře zabalíte tak proč to nezkusit.

A tady je moje verze.

A další likvidace zbytkových papírů. 

 Mějte krásný večer, zítřek, pozítřek ....... a příště zase tady.

Děkuji za návštěvu.

LIBERECKÝ SRAZ - PODZIM 2013

O víkendu od 4. 10. - 6. 10. jsem se zúčastnila již 6. scrapbookového kurzu v Liberci. Byla jsem zde podruhé a rozhodně ne naposledy. Opět se zde sešlo na čtyři desítky báječných žen papírem posedlých a vládla tu neskutečně vřelá atmosféra, která mi zas na nějakou dobu dobila baterky. Opět jsem se sešla s některými známými tvářemi z jarního kurzu a poznala i ty, o kterých jsem věděla pouze z virtuálního světa.

Tématem podzimního srazu byl Project Life. Od Didi, která spolu s Irenou sraz organizovala jsme dostaly opravdu komfortní balíček materiálu, který jsme mohly využít na své stránky Projektu Life. Dále jsme byly poučeny o tom jak upravovat fotky v programech Picasa a PicMonkey a jak tisknout komentáře přímo na kartičky - další užitečná věc. Nesměl chybět ani bohatě zásobený obchůdek Didi, který byl neustále v obležení. 

Rozdělily jsme se do čtyř skupin, ve kterých jsme společně tvořily. V naší skupině jsme se zároveň nadšeně povzbuzovaly vždy, když některá z nás dokončila svou stránku. Zpočátku okolí netušilo co se děje, ale později pochopilo.

Naše skupina v plném pracovním nasazení.

Potlesk za vytvořenou stránku.

Můj Project Life tvořím po měsících a zpracovávám rok 2013. První dvě stránky jsem si zkusila vytvořit již doma, abych měla alespoň představu co mě čeká. Na srazu jsem udělala tři stránky. Na třetí straně jsem doma pouze dopsala komentář a musela jsem dodělat stránku čtvrtou a nejraději bych u toho seděla pořád, ale bohužel to nejde.

  

Foto na závěr - ahoj holky snad se zase uvidíme.

 Co bych řekla na závěr? 

Nezbývá než moc, moc poděkovat organizátorkám za skvělou akci a zúčastněným za báječnou atmosféru. 

Díky za sdílení fotografií jež jsem některé použila zde.

Mějte se všichni moc krásně a příště zase napočtenou a na dalším srazu naviděnou.